Old Fashioned

Blanc de noirs de blancs

Já se tak nějak rád vracím k tomu co tady bylo za komančů a v devadesátkách. (Myšleno vinařsky, ne společensky samozřejmě.) Je to naše historie, prostě to tak bylo, proč to zastírat. Např. se dělával druhák (dnes módně zvaný piquette). Slupky se zalily vodou, cukr, kyselka a prokvasilo se to. Dělal to každý, a kdo říká že ne... víte jak to je.

Upravil jsem ale recepis: jemně jsem vylisoval Chardonnay, takže matoliny zůstaly krásně šťavnaté. Místo vody jsem je zalil přímo lisovaným Pinotem Noir, jehož hrozny byly napíchnuté muškou Drosophilla Suzuki (roztahuje se tu čím dál tím víc), takže jsme nemohli nechat ležet mošt na slupkách. Na čemž jde krásně vidět, jak si můžeš celej rok projektovat, jaký víno uděláš, ale příroda je mocnější, pošle ti do cesty něco úplně jinýho a ty pak musíš improvizovat, rozhodovat se rychle. A ideálně správně, což se tady ale myslím povedlo - výsledkem je běloba s vyšší barvou a nejvyšší pitelností. Piquette a lá champenoise mode Nestarec. A ještě s trochu Jura dotekem: během zrání víno chytlo lehce flor, tak jsem přestal dolívat (když to chce, tak ať to má), a výsledkem je lehce oxidativní charakter, což je pro mě jako milovníka sherry další vítaná neplánovanost.

Ty půvabný etikety jsou každá originál - každá jedna ručně zmuchlaná, nabarvená i natištěná a nalepená. Pochází z dílny Honzy Klimeše, uměleckého restaurátora papíru a renesančního muže, který ve své stodole na Vysočině, v údolí přitahujícím samý takovýhle talentovaný hyperaktivní šílence, mj. vyrábí i skvělou nealko březovou mízu Euforia, jejíž etikety mě vždycky bavily a utvrdily v tom, že taky potřebuju nějaký jeho umění na svý lahvi.

Honzovýma očima: Celé to bylo založené na přístupu totall naturall: nic neumělkovat. Prošel jsem myšlenkově vinohradem, něco se potrhalo, něco se probarvilo, pomačkalo. Zavřeš oči a otevřeš je až na kopci a teprve vidíš co je kolem tebe. Barvy vína a waldorfských pastelů. Písmo co mi přišlo pod ruku. T jsem našel jen velké, tak se tam prostě dalo. Také tam hrálo ego a to ego znalo Nestarcovy etikety: co to asi je ? Pop art ? Na první pohled to chceš mít. Milana neznám osobně, vnímám ho spíš vnitřně jako introverta, tedy ego mi řeklo : když to uvidíš : tohle není nestarec

ale on to je nestarec.

Dostali jste žízeň? Limitka právě teď k zakoupení přímo tady v e-shopu.

Ke stažení:

Archiv

Shopping cart

Nákupní košík

Dokončit objednávku