Jedna z věcí, které si obvykle dělám jen pro sebe, v testovacích množstvích, a nikomu o tom ani neříkám. Taková moje R&D špajzka, jako mívají v dobrejch restauracích ty test kitchens se spoustou pokusnejch zavařovaček. Akorát já si to lahvuju do magnumek.
Earthly Delights je oproti karbo věcem, fieldblendům a jiným vylomeninám, které aktuálně obvykle dostanete pod hlavičkou Nestarec, mnohem učesanější, málem oldschool. Taky vyjádření mojí obsese Neuburským. Prošli jsme tehdy v roce 2016 všechny naše vinice s NG a použili hrozny jen z těch nejstarších keřů. Žádný blbosti, žádný macerace, jen klasika, ke které se čím dál tím raději vracím: pomleto i s třapinama do kádě, necháno přes noc, ať zapracují enzymy a lépe se ráno lisuje (u masitého neuburgu obzvlášť důležité). Odkalení, kvašení v akátovém sudě, zrání na hrubých kalech. Cíl experimentu: zjistit, jak se Neuburg chová, když stárne, protože tahle zpočátku neutrální odrůda je nejzajímavější pár let po sklizni, ve stadiu terciárních aromat a chutí.
Hypotéza potvrzena - je to zábavný už teď po pár letech a ještě má sakra kam jít. Je toho málo, mělo to být MOJE (chtěli jsme to tak i pojmenovat), ale nakonec jsem si řekl, že se teda podělím, protože je zábavný ukázat vám ten stylový rozptyl, který u nás v "šató" probíhá.
Etiketa i název vychází ze slavného triptychu Hieronyma Bosche Zahrada pozemských rozkoší - můj oblíbenec, ke kterému se s radostí vracím. Když si myslím, že už ho dobře znám, podívám se znovu a zase najdu něco novýho. Důležité je, že je to triptych, to znamená, že každá část je důležitá k pochopení celku. To je hodně symbolické. Někdy kvůli stromu nevidíme les. V životě, ve víně. Došli jsme k ní společně s mou dlouholetou spolupracovnicí, grafičkou Soňou Valentovou:
Etiketa k "rozkoším" se rodila docela dlouho - než jsme našli to pravé, spoustu verzí jsme zavrhli, některé byly skvělé, ale sedly nám nakonec k jinému vínu.. až mi Milan vysvětlil, že tohle je pro něj to nejlepší z nejlepšího, jeho srdcová záležitost, která se ale neotevře na první dobrou, potřebuje trochu čas, potřebuje zkoumat. A najednou nám přišlo, že to skvěle vystihuje právě tenhle obraz, že je v něm všechno. Ta rozkoš, neuvěřitelná estetika, opravdovost, ale i to zráni a nutnost zkoumání - stejně jako tohle víno si zaslouží, abyste mu věnovali čas. Navíc středověká malba je srdcovou záležitostí zas pro mě, čímž se to všechno hezky propojilo.
Vlastně už v tomhle triptychu chybíte jen vy - zvědavý konzument/ka, který si tenhle Neuburg taky osvojí jako svou srdcovku.
