Touha a nepoddajnost. Naděje. Splynutí duší.
Jung, Žižkov. Jíl. Frankovka.
Frankovka je něco, co pro mě není lehký. Ani produkovat, ani o tom mluvit. Vychází z mého nitra, mluví tiše, zvažuje každé slovo. Vidím v ní naději a přitom vím, že nedělá můj život snadným. Frankovka mě učí hledat a spolíhat se sám na sebe. Dokáže zastavit čas. Je jako ten nejjemnější parfém: umí rozněžnit, ale přitom stále utíká, musíš se soustředit, abys ho postřehl. Láska na druhý pohled, kroužíte kolem sebe a nevíte, jestli jste si souzení. I proto jsme jich zatím vypustili ven tak málo – až teď.
JIL pochází ze skvělé harmonické vinice Jung, kterou jsem dlouhodobě sledoval, až se mi ji konečně podařilo koupit. Dva hektary poctivého žižkovského jílu, s jižní orientací a keři kolem 30 let, s velmi nízkým výnosem (20 hl/ha, oproti místně povoleným 100hl).
Není divu, že JIL je tak silná osobnost. Touha a nepoddajnost. Naděje. Splynutí duší. Víno na začátku cesty. Těším se, co mi ta cesta přinese.
White Labels,“nejvyšší polička" vín Nestarec. Naše nejzajímavější mikrolokality, staré keře, často smíšená výsadba. A jejich unikátní energie, zachycená pomocí nejjemnějšího zacházení a několikaletého nerušeného zrání ve sklepě. Minimální manipulace, maximální genius loci.
Hledání elegance při vší naší nedokonalosti, purismus uvnitř i navenek, otisk místa i vší naší práce a know-how, za kterými si stojím. I proto ta jednoduchost a linka Nestarec – můj podpis na etiketě. Tak dlouho jsme z ní odebírali věci, které nejsou podstatné, až zbyl jen Nestarec a jméno cuvée. Protože dokonalost není, když už nemůžeš nic přidat, ale když už nemůžeš nic ubrat, jak se říká.
Nedělám machra a přiznávám, že jsem k tomu musel dospět - i moje cesta byla lemovaná zlatou ražbou a kudrlinkama jak na parte. Víno na kar, překřtil to tehdy jeden můj kamarád. Vzpomínám na to ale rád, je to součást mého vývoje. Jako Edith Piaf: ničeho nelituju.
