V březnu jsem vedl několik zajímavých konverzací, s kamarády, obchodními partnery, atd. První z nich se týkala nabídek tvořit nějaké nealkoholické produkty. Každý dneska chce zaplnit niku zajímavých nealko produktů, která je údajně obří. Možná je to pravda, ale já si osobně myslím, že je to aktuální nafouknutá bublina a byl bych s tím opatrný. Abych si na to dokázal udělat názor, učelně jsem se tomu vystavoval, ochutnal “nealko vína”, “nealko destiláty” “nealko věci” a abych byl upřímný, přišlo mi to hrůzostrašný. Samo o sobě je nonsense to nazývat tak jak se to nazývá. Víno bez alkoholu není víno, destilát bez alkoholu není destilát. Osobně si myslím, že nejlepší nealko nápoj je jednoduše voda.

Druhý rozhovor s tím úzce souvisí. Lidé pijí méně alkoholu, tudíž i vína, a bude to ještě “horší”, protože budou pít časem ještě méně. Povšimněte si toho slova “horší”, tak to totiž většina z nás vinařů pojmenovává. Nestojí spíš ale za to zkusit to obrátit a vložit tam slovo “lepší”? "Lidé pijí méně alkoholu, tudíž i vína, a bude to jestě lepší, protože budou pít časem ještě méně."

Divný slyšet toto z úst někoho, kdo produkuje víno a tudíž alkohol? Možná. Nadměrná konzumace alkoholu škodí, lidé začínají pít daleko chytřeji, daleko vědoměji. Pokud si už láhev vína otevřou, je to proto, že jim to dává smysl; pokud ji dopijí, je to proto, že je to víno, které dává smysl.

Víno ze zdraveho zemědělství a od vinařů, se kterými konzumenti sdílí společné hodnoty. Pokud snížení konzumace vína povede k tomuto, je to dle mého jenom dobře. Že to bude mít důsledky v podobě statisíců hektarů vyklučených vinic napříč celým světem? To neni otázka k zamyšlení, to je dneska už dávno jasné.

Další konverzace blízko k tématu: čím dál větší rozevírání nůžek v chování konzumenta (nejen vína btw). Lidé chtějí cheap cheap produkt, kde cena hraje obrovskou roli, ale produkt musí být dobrý. Nebo chtějí unikatní věc, kde cena roli nehraje vůbec, protože existuje v jen omezeném množství. Restaurace tak dneska, aby pro koncového zákazníka udržely stejnou cenu za skleničku, hledají ještě levnější vína. Ve finale na tom nevydělává nikdo z celého řetězce, ani vinař, ani distributor, ani restaurace. Je čas se zamyslet, jak pracovat s tvorbou marže a zisku. Tvořit kvanta něčeho, na čem není smysluplný zisk a navíc je těžké to vůbec zobchodovat, nebude dávat v budoucnu moc smysl.

Rozhovor čtvrtý: obchodování vín napříč světem. Po letech boomu a globálního kolotání vína přichází doba, kdy export bude čím dál těžší. Prodej vína co nejblíže “dvora” bude naopak čím dál tím důležitější. Geopolitická situace na světě to už delší dobu naznačuje vice než dost, a hrozba 200% cel ze strany USA tomu jenom dodaly korunu.

Tahle velmi obecná rekapitulace rozhodně nemá vyvolat dojem pesimismu. Naopak, svět se mění vic a rychleji než kdy dřív a jediná cesta je změnit optiku a vytáhnout z toho ta pozitiva, i když možná na první pohled nejsou vidět. Uvidíme, co budoucnost přinese.

Jak na to budeme reagovat my sami? Budeme se snažit být ještě víc fokusovaní, víc originální ve smyslu, že toto roste jenom na tomto specifické místě. Že pracujeme udržitelně v rovině ekologické, sociální i ekonomické. Všechno proto, aby naši zákazníci a zákaznice měli dobrý důvod utratit své peníze právě u nás, za něco, co dává smysl. Jim i nám.

Začíná jaro, já se těším a cítím optimismus. Věřím, že i Vy budete toto zamyšlení číst stejnýma očima. Na zdraví a na jaro.